Květná zahrada
| Květná zahrada | |
 Pohled do zahrady z galerie | |
| Účel stavby | |
|---|---|
raně barokní park | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní |
| Architekti | Filiberto Lucchese, Giovanni Pietro Tencalla. |
| Výstavba | 1675 |
| Stavebník | Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu |
| Poloha | |
| Adresa | Květná zahrada, Kroměříž, Česká republika  Česká republika |
| Ulice | Gen. Svobody |
| Souřadnice | 49°17′49,6″ s. š., 17°22′50,84″ v. d. |
  Květná zahrada | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 11793/7-6029 (PkMISSezObr) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Galerie v Květné zahradě
Květná zahrada v Kroměříži je původní raně barokní park v geometrickém stylu francouzské zahrady s typickými prvky. Zahrada byla v roce 1998 zapsána do seznamu památek UNESCO spolu s Podzámeckou zahradou (arcibiskupské zahrady) a arcibiskupským zámkem.
Obsah
1 Historie
2 Popis
2.1 Rotunda
2.2 Vstup a skleníky
2.3 Kolonáda
2.4 Rekonstrukce zahrady
3 Reference
4 Literatura
5 Externí odkazy
Historie |
Samotná Květná zahrada byla založena biskupem Karlem II. z Lichtenštejna-Kastelkornu v letech 1665–1675 na neplodné a bažinaté půdě za hradbami tehdejšího města. Původní název zahrady byl Libosad. Jedná se o raně barokní zahradu, ve které byly zkombinovány italské i holandské vlivy. Zahradu vyprojektovali italští architekti Filiberto Lucchese a Giovanni Pietro Tencalla.
Vzhled Květné zahrady a ozdobných prvků v ní detailně zaznamenali na mnoha dochovaných kresbách v roce 1691 kreslíři J. van den Nypoort a G. M. Vischer.
Popis |
Rotunda |
Uprostřed zahrady o rozloze 485×300 metrů stojí osmiboká rotunda s bohatou vnitřní štukovou a freskovou výzdobou.
Ve středu rotundy je zavěšeno Foucaultovo kyvadlo na lanku dlouhém 25 m. Svou dráhu zapisuje do jemného písku na kamenném stole. Kyvadlo zde instaloval profesor kroměřížského gymnázia dr. František Nábělek na konci 19. století. Zahrada vykazuje přesnou symetrii, je oplocená a bohatě vyzdobená sochami a fontánami s vodotrysky. Vše je obklopeno vysokými a dlouhými živými ploty, které jsou vysázeny na půdorysu trojúhelníků.
Nový vstup do zahrady
Vstup a skleníky |
Vstupní budova vytvořená architektem Antonínem Archem (1793-1851)[1] v první polovině 19. století (1840–1845) tvoří Čestný dvůr v klasicistním stylu ze stran uzavřený velkými skleníky (Hrubý, Tropický skleník nebo také studený a tropický). Dvůr, který tak tři budovy vytvořily, je otevřen směrem do zahrady. Vstupní portál má trojúhelníkový tympanon s iniciálami M a J po stranách zlaceného erbu arcibiskupa Maxmiliána Josefa Sommerau-Beckha.
Na levé straně portálu je umístěna informační tabule o Květné zahradě a na pravé straně pamětní deska informující návštěvníky, že v tomto domě bydlel za ústavodárného sněmu v letech 1848–1849 český poslanec a dějepisec Václav Vladivoj Tomek.
Kolonáda |
Celou jednu stranu Květné zahrady tvoří 244 m dlouhá kolonáda (arkádová lodgie), která původně sloužila jako hlavní vstup. Galerie je vyzdobena 44 sochami antických bohů, historických a mýtických postav v atikách a stejným počtem bust nad pilíři. Přímo v kolonádě původně byly i funkční fontány zasvěcené římským bohům Neptunovi a Venuši. Nad původním hlavním vchodem do zahrady ve středu kolonády je umístěna bysta biskupa Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu s latinským nápisem:
Původní vstup do zahrady
INGREDERE HOSPES ET
OPEROSAM VLIGINOSI QUONDAM AC
INCVIXI HIC RVRIS VIDE SIS METAMOR
PHOSIM, SOSPES INNOCVIS HORTI FRVERE
DELICIIS QUEM DESIGNAVIT DECENALIO
CVRA NEC MODICIS IMPENSIS TIBI EST
ARCHITECTAVS SIBIQ ET POSTERIS
CAROLVS EX COMITIB, DE
LICHTENSTEIN EPVS OLOM
1675
„Vejdi hoste a uvidíš pracnou proměnu půdy, kdysi močalovité a pusté. Ve zdraví užívej neškodných rozkoší zahrady, kterou navrhl a desetiletou péčí vybudoval nemalým nákladem Tobě, sobě i potomstvu Karel hrabě z Lichtenštejnu, biskup olomoucký 1675.“
Při pohledu ze „střechy“ kolonády vynikají geometrické tvary pěšin a živých plotů a centrální rotunda.
Rekonstrukce zahrady |
Základní rozložení zahrady bylo vcelku zachováno i po různých rekonstrukcích, které probíhaly už od počátku 19. století, stejně tak i většina hlavních okrasných staveb. Kroměřížská zahrada tak dnes reprezentuje vhodně styl francouzských barokních geometrických zahrad, které se v zachovalém stavu nacházejí v Česku jen velmi vzácně. Po opravách, které v zanedbaném parku probíhaly od devadesátých let 20. století, se vzhled zahrad zásadně změnil.
Památkáři získali z evropských fondů více než 300 milionů korun na to, aby zahrady co nejvíce přiblížili k původní podobě.[2] Květná zahrada byla po rozsáhlé rekonstrukci slavnostně otevřena 6. a 7. 9. 2014.[3] Od roku 2015 při zahradě funguje Národní centrum zahradní kultury, jehož posláním je poskytovat informace a metodickou pomoc v oblasti obnovy a následné péče o historické zahrady a parky v České republice.[4][5]
Reference |
↑ Antonín Lukáš. Kroměřížský zpravodaj 12/2006, Stavební dějiny Kroměříže [online]. Město Kroměříž [cit. 2016-02-22]. Dostupné online. (česky)
↑
PROCHÁZKOVÁ, Petra. Zapamatujte si kroměřížské arcibiskupské zahrady. Obě změní podobu [online]. iDnes.cz, 2011-05-03 [cit. 2013-04-11]. Dostupné online.
↑ https://www.zamek-kromeriz.cz/cs/o-zamku-a-zahradach/kvetna-zahrada
↑ PRŮBĚH PROJEKTU [online]. Národní památkový ústav Územní odborné pracoviště v Kroměříži [cit. 2018-06-17]. Dostupné online.
↑ http://nczk.cz/projekt-nczk.html
Literatura |
ZATLOUKAL, Ondřej. Et in Arcadia ego. Historické zahrady Kroměříže/Historical Gardens at Kroměříž. Olomouc: Muzeum umění Olomouc, 2004. 127 s. ISBN 80-85227-62-2. Kapitola Zahrada Moravy, s. 18-43. (cze/eng)
Externí odkazy |
Obrázky, zvuky či videa k tématu Květná zahrada ve Wikimedia Commons
- fotografie z počátku 20.stol.
- Hrady.cz
- Květná zahrada Kroměříž - turistické informace
Květná zahrada na mavlast.cz- Sochy mýtických postav v kolonádě Květné zahrady v Kroměříži
